KICK ITALY 2017. O Giru na koloběžkách s Václavem Liškou

Ze sedmičlenného týmu KICK ITALY 2017, který tvořili Vašek Liška, Alpo Kuusisto, Jarda Odvárka, Kuba Kopecký, Michal Kulka, Tomáš Pelc a Honza Vlášek, jsme vyzpovídali prvního jmenovaného - herce a zároveň předsedu Českého svazu koloběhu Vaška Lišku. 

Po Tour de France jste si řekli už nikdy více. Proč? Čím to bylo těžké a proč jste své rozhodnutí změnili a vyrazili na Giro d’Italia?

- Ano, řekli jsme si to! Byli jsme vyčerpaní nejen fyzicky ale i psychicky. A dohromady jsme se dávali několik měsíců, tak proč to zažívat znova?! Život je ale o dobrodružstvích, o cílech, o zážitcích. Někteří z nás se stali mistry světa v koloběhu a hledali další výzvy a sté Giro se nabízelo samo. Já jim fandil a chtěl být u organizace toho podniku, páč jsem už nechtěl tu bolest zažívat znova. Ale byl jsem stále přesvědčován, že bych to měl zkusit. Tak jsem si tajně trénoval a po dvou měsících (přesně šest měsíců do startu Gira) jsem klukům oznámil, že to zkusím s nimi.

Giro bylo těžší, přesto to vypadalo, že jste ho jeli ve větší pohodě. Čím to? Více jste trénovali? Jsou za tím zkušenosti z Tour a lepší příprava, organizace nebo lepší podpůrný tým ….?

- Především jsme věděli, do čeho jdeme. Jeli jsme pomaleji, snažili jsme si víc užívat jízdu, pokud to tak jde říct. Více jsme odpočívali. Už jsme věděli, co je třeba a co třeba není. A opět skvělý podpůrný tým, bez kterého by to prostě nešlo!

Spali jste v průměru 4 hodiny denně, co to s člověkem udělá, když nespí 24 dní po sobě? S čím ještě jste se na Giru museli, kromě nedostatku spánku, vypořádat?

- Já to měl v průměru čtyři a půl hodiny :-)… Člověk je pomalejší, jeho reakce nejsou tak briskní. Jede si v takovém určitém módu. Každý prudký pohyb nebo pohyb navíc bolí. Některým se musely doléčit asfaltové lišeje, mně musel splasknout nateklý kotník… a hlavně to chtělo klid a odpočinek, což nástupem do práce nikdo neměl.

Měl jsi někdy chuť s tím seknout?

- Měl! V sedmé etapě, která měřila přes 230 km. Dva dny po sobě jsem spal právě jen čtyři hodiny, 90 km té etapy vedlo po dálnici a my jeli po vedlejších silnicích a najížděli stále více a více km nad rámec. Sem tam silnice končila kvůli chybějícímu mostu, tak jsme museli přelézt na dálnici, jet kilometr po ní a zase zpátky. Poté se přidal silný vítr z boku a já “odešel” psychicky. Posledních 80 km jsem jel s tím, že dojedu do cíle a končím. Dva dny si odpočinu a pak budu klukům dělat support. Ráno mě však Michal Kulka přesvědčil, ať zkusím ujet třeba 30 km a uvidím. Giro, že se ze stanu nevzdává. A to mě přesvědčilo a zastavil jsem se až v Miláně.

Ty jsi jako jediný z týmu absolvoval celé Giro na koloběžce Yedoo Wolfer. Včetně tréninků jsi na ní ujel přes 6 000 km. Jak jsi se s ní sžil? Poznámka: Ostatní střídali Kickbike a Yedoo, tedy kromě Honzy Vláška, který jel celý závod na koloběžce Kickbike.

- Skamarádili jsme se! Kuba Bostl mi pomáhal řešit mé požadavky, aby mi Wolfík přesně sedl a povedlo se. Jednalo se jen o úpravu řídítek a délky představce, abych měl během jízdy co nejvíce pohodlí. A chtěl jsem mít na Wolfíkovi svou přední brzdu, se kterou jsem objel už Tour. Jinak se jednalo o sériový kus :-).

Na tak dlouhou trasu je důležité koloběžku nastavit podle výšky a stylu jízdy. Co při nastavování bylo pro tebe nejdůležitější?

- Jsou to právě řídítka. Jednoduchou přestavbou řídítek získáte většinou to, co potřebujete. Není to koloběžkou ale pouze těmi řídítky. Pak pořádnou přední brzdu a brzdovou páku přední brzdy na pravou ruku, neb v ní mám více citu. A dobré přední kolo, které neskutečně valí a tím vám šetří síly.

Na co by neměl zapomenout koloběžkář, který se chystá na prázdninovou výpravu?

- Helma, cyklistické rukavice a brýle. Sám jsem měl s vyměnitelnými skly, takže jsem si chránil oči v noci i za prudkého sluníčka. Pak by si měl přibalit dobré kamarády, náladu a mozek. Množí se koloběžkářské pády a plno jich je zapříčiněno nekoncentrovaností a přeceněním svých vlastních sil. Je tedy potřeba zapojovat hlavu - dostatečně pít a jíst. Samotnému mi bylo tolikrát během Gira špatně a nechtěl jíst ani pít, ale musel jsem, jinak bych skončil. Myslet je třeba!!!!!

Na Giru tě doprovázely dvě nejdůležitější ženy tvého života. Byla to pomoc nebo spíš další zodpovědnost, kterou člověk cítí, když má poblíž své blízké?

- Byla to neskutečná pomoc! Mamka neskutečně pracovala v basu (tým, který přesouval zázemí - vaření, praní, stavba a bourání stanů apod.). Martinka častokrát jela jako support v jednom z doprovodných aut. Nemuseli jsme si ani povídat, ale to, že jsem ji jen viděl, mi dodávalo neskutečně moc sil. Třebaže to tak nebylo na první pohled vidět.

Podpůrný tým podával náročné výkony, spali málo stejně jako vy a přes den se téměř nezastavili. Kolik lidí pro vás pracovalo? Bylo těžké je pro tuto práci získat?

- Byli neskuteční! Kolikrát spali méně než my a bez nich bychom to opravdu nedokázali. Podpůrný tým celkem čítal 18 lidí, kteří se střídali. V průměru jsme měli k dispozici 10 až 11 lidí. Byli jsme rádi, že jsme je získali velice lehce a že obětovali kolikrát své dovolené, aby s námi mohli být. 

Jak jste si cestu financovali?

Měli jsme dva hlavní zdroje. Sponzoři/partneři projektu nám dodali hlavní část. A nedílnou součástí byl prodej reklamních předmětů s naším logem (kulíšky, čepice pod helmu, čelenky, dresy, kompresní podkolenky, cykloláhve) a crowdfundingová kampaň. Tato část financování zabrala dost práce, ale mě neskutečně potěšilo, že se zapojila stále rostoucí koloběžkářská komunita. Že nás lidé podpořili a zároveň si pořídili něco praktického pro své výlety.

Jak jste se stravovali, co za potravinové doplňky a jakou skladbu stravy bys doporučil těm, co by chtěli vyjet na dlouhý trek?

Strava musí být při téměř měsíční expedici opravdu pestrá, aby žaludek dokázal vše přijímat. Jedli jsme hodně. Bagety se šunkou, banány, sýry, těstoviny, maso, saláty. Ráno müsli a ovesné kaše. Opět by to nešlo bez doplňků (suplementů) - gely, iontové nápoje, energetické tyčinky, soli, magnésia. To jsme do sebe sypali po kilech :-) … Je dobrý mít sebou nějaké ty gely, tyčinku nebo sušenku. Zbytek se dá kdekoliv koupit. Je dobré mít dva bidony (cykloláhve), v jednom čistou vodu, v druhém ionťák, který vám dodá potřebné vitamíny.

O kolik kilo jsi lehčí?

- O dvě kila. Ale vizuálně asi o 10kg - tělo se mi úplně změnilo a objevily se na něm svaly, které jsem dlouho neviděl :-).

Jaký úsek z Gira, bys doporučil našim čtenářům, aby si ho projeli? Nějaký tip na týdenní výlet?

- Záleží, co čtenář preferuje. Mně se líbily Alpy. To je zážitek. Krásné kopce s výhledy a poté perfektní sjezdy, plno turistů a suvenýrů. Někdo má raději klid a víno, takže to bude spíš Toskánsko s krátkými kopci, vinnými sklípky a farmami. Překvapila mě Sicílie, která byla na začátku května neskutečně zelená. A Sardinie je neskutečně krásná. V Itálii si prostě každý najde své.