Na koloběžce po Africe. Podívejte se na krásné fotografie i dokumentární film Marka Jelínka
| Vendula KosíkováMěla to být další koloběžková výprava přes celou Afriku. Z Kapského města až do Káhiry, od tučňáků k pyramidám, rovných 12 700 km. Ale kvůli rychlému šíření koronaviru skončila cesta fotografa a cestovatele Marka Jelínka a jeho přítelkyně Dominiky Trojanové předčasně. Avšak i to “málo“ stálo za to.
Marek během putování přes šest afrických států (z JAR do Ugandy) pořídil spoustu nádherných fotografií a skrz svoje zápisky a dokumentární film přináší zcela jedinečný pohled na tento přenádherný kout světa. Podívejte se.
Markovy zápisky z cest
Afrika, jak jsme ji poznali, není nebezpečná
„Stmívá se tu velmi rychle, sotva stačí zalézt slunce za obzor, tak džungle začíná hrát svou symfonii pod taktovkou půlměsíce a zpoza stromů vycházejí první hvězdy, jako obecenstvo.
Marek si přezdívá Dobroběžník, to proto, že každá jeho cesta má i charitativní rozměr. Tentokrát pomohl neziskové organizaci Wakitaka, která podporuje stejnojmennou vesnickou školu v Ugandě. Více informací najdete na stránkách www.dobrobeznik.cz.
Se sílícím větrem je čím dál více slyšet šumění oceánu. Místo bubnů dupot hrochů, kteří se právě vydali na noční procházku.
Tohle vše se děje v malém městečku St. Lucia, skoro na samém konci Jihoafrické republiky, kde jsme si v kempu rozdělali stan.
Jestliže mě tato země něčím překvapila, pak je to nádhernou rozmanitou krajinou a milými lidmi. Vážně. Tato země, o níž se říká, jak je nebezpečná, stojí za bližší prozkoumání a zjištění, že je ve své podstatě velmi vlídná.“
V Lesothu by chtěl žít každý
„Království Lesoto je přenádherný horský stát, ale na koloběžku náročný. Strmé kopce nám dávají solidně zabrat – z 1 300 metrů jsme se vyškrábali až do 2 200 do Semonkongu, kde je 192 metrů dlouhý vodopád. Zelená a členitá krajina na jihu Afriky nám přinesla velká překvapení.“
Smích
„Kdybych měl nějak charakterizovat tento kontinent, pak jednoznačně to jsou usměvavé děti běhající za koloběžkou a dospěláci, kteří když zjistí, že ta koloběžka nemá žádný motor, chytají se za hlavu.“
Jako v sauně
„Mosambik je další skrytou perlou tohoto kontinentu. A když se lidem otevřete, i tady vám to tisíckrát vrátí, ale jízda je tu trochu náročnější – už od půl deváté je tu 32 stupňů a 76 procent vlhkost, takže je tady jak v sauně.
Na koloběžce se jede opravdu těžce. Musíme vstávat těsně před svítáním, abychom něco ujeli, a taky nám to občas komplikuje i silnice, která měla být podle mapy silnicí, ale není… To už je tady taková klasika.“
„Na cestách mě baví hlavně fotit různé momenty, lidi, krajinu a zachytávat atmosféru, která se mi zrovna odehrává před očima. Fotografii se věnuji intenzivně už bezmála šest let a upřímně nedokáži si představit, že bych svůj fotoaparát nechal při jakémkoliv dobrodružství doma.“
Malawi
„Cestou na hranice s Tanzanií se teprve naplno ukazuje, jak je tahle země krásná. Místní měli pravdu.
Pokud chceš vidět nádhernou krajinu, musíš na sever. Jen zapomněli dodat, že se musí přes hory.
A tak se to tlačí do 1400 metrů nad mořem odkud je vidět na krásně průzračné jezero Lake Malawi, které spíš připomíná moře. Krajina se mění, a stejně tak i lidé.
Ve vzduchu je cítit závan Tanzanie, její kopce jsou vidět v dáli na druhém břehu jezera.“
V Ugandě to všechno končí
„Na hranicích nám úředník a policista s úsměvem na tváři dávají razítka do pasu se slovy „Welcome to Uganda", mám radost!“
Ještě v ten podvečer, kdy jsme přijeli na hranice, jsem se zeptal, zda bychom mohli přespat na trávníku u celníků. Bez problému.
Ráno v šest hodin vyrážíme vzhůru vstříc další nové zemi.
Během toho se ale dovídáme, že hranice o půlnoci zavřeli a není možnost vrátit se zpět. To stejné udělala i Tanzánie... kvůli koronaviru, který nečekaně ukončil naše africké putování. Po několika perných dnech jsem díky solidaritě našich kamarádů mohli odletět domů státním speciálem."
Afrika jak ji neznáte. Dokumentární film
"Před příjezdem sem do Afriky, jsem měl mírné rozpaky, ale zároveň ve mě bujela zvědavost, jak to tady vůbec funguje, jak to tady voní? Jak se lidi k sobě navzájem chovají? Jaké mají sny?
Musím říct, že to, co se tu dozvídám, zatím rozbíjí veškeré mé představy o Africe.
A ano, cestování pro mne znamená hlavně setkávání se s lidmi. Proto jsem moc rád, že to vám mohu zprostředkovat i skrze tento film. I lidé v Africe totiž mají své velké sny. Tak se pojďme na některé z nich podívat.“
