Koloběžka – sto let historie
| Dan Pilát, Jitka SlavíčkováI když na to nevypadá, je s námi koloběžka už více než století. A jak to všechno začalo?
Důvtip a šikovné ruce
Díky masivnímu rozmachu průmyslu na přelomu 19. a 20. století vyrůstaly u velkých měst továrny jako houby po dešti. V jejich stínu pak vznikala rozsáhlá průmyslová předměstí, obydlená tisíci dělníky a jejich dětmi. Doba rodičům často nedovolovala kupovat nové hračky, a tak si potomci museli poradit sami.
Dětská fantasie a chuť se zabavit daly vzniknout prvním doma vyráběným prototypům koloběžek. Zpočátku šlo o podvozky a kolečka z vysloužilých kolečkových bruslí, které se připevňovaly na klasická prkna ze starých dřevěných beden, řízení pak zajišťovalo další prkno (často podélně rozpůlené). Zkrátka, vyrábělo se z čehokoliv, co bylo zrovna po ruce. A tradá…
Tehdejší modely sice měly hodně daleko k dnešním uhlazeným designům a technologiím (koloběžky na cestách hrčely skoro jako opravdové vozy), mezi dětmi se ale staly obrovským hitem. Proto se o koloběžky postupně začali zajímat i velcí výrobci.
Přichází další vylepšení
Používáním v praxi se zjistilo, že největší slabinou koloběžek jsou především použité materiály. Dřevo působením vlhka hnilo a podvozek vlivem rzi zadrhával. Řešením bylo použití komponentů a koleček z jízdních kol, díky kterým se jízdní vlastnosti koloběžek o mnoho zlepšily. Nafukovací pneumatiky ostatně vidíme i na moderních koloběžkách, ať už se jedná o stroje do města či do terénu.
Ústup ze slávy
Spolu s masovým rozšířením jízdních kol (a tím i jejich podstatným zlevněním) ustoupily koloběžky na čas do pozadí. Ve prospěch bicyklů hrála jejich využitelnost (možnost převážení břemen, větší cestovní rychlost na delší vzdálenosti…), ale i otázka aktuální módy. Koloběžky a zábavu na nich udržovala v povědomí jen hrstka nadšenců, pohádky Jana Wericha a oblíbený rošťák Hurvínek.
Znovuzrození koloběžky
Za iniciátora koloběžkové renesance je dnes považován švýcarský vynálezce a bývalý bankéř Wim Ouboter, který koncem 90. let 20. století představil svou vlastní konstrukci lehké hliníkové koloběžky. K „vynálezu“ ho údajně inspirovala jeho sestra (která díky kratší noze měla potíže s jízdou na kole) a současně život ve městě, kde jsou vzdálenosti často příliš velké pro chůzi a malé pro jízdu autem.
A vývoj jde dál...
Vývoj koloběžek se od té doby rozvíjí všemi směry. Kolečka koloběžek se zvětšují, rám se zpevňuje. Z dětí vyrostli teenageři, z teenagerů dospělí. Koloběžku můžete dnes využít ve městě i v terénu, slouží zábavě, ale dokáže být i atraktivním módním doplňkem.
Co této dvoukolové dámě přinese budoucnost? To se dnes jen těžko odhaduje, věříme ale, že díky praktičnosti a řadě nových vylepšení (např. dětské sedačky, různé košíky a další doplňky, ale i elektromotory) její obliba neustále poroste.
A my můžeme slíbit, že Yedoo bude u toho!