Koloběžkový šaman
| Vendula KosíkováMikuláš Radosta chtěl provozovat koloběžkovou půjčovnu, nakonec ale koloběžky půjčuje zdarma. Založil Povltavský koloběžkový klub a vede turistický oddíl pro děti, kde koloběžky už také zdomácněly. „Půjčování koloběžek za peníze by ztratilo kouzlo,“ vysvětluje své rozhodnutí Mikuláš.
Pryč z Prahy
„Jako malý jsem se na koloběžce proháněl ulicemi na Starém městě v Praze, kde jsem vyrůstal. Byl jsem součástí koloběžkového gangu. Dnes byste tam kvůli turistům neprojeli,“ vzpomíná Mikuláš, který před deseti lety utekl z Prahy na venkov.
Proti proudu
V dnešní době, kdy každý myslí především na to, jak vydělat spoustu peněz, je Mikulášův příběh přinejmenším osvěžující. Patří totiž k lidem, jimž záleží na prostředí, ve kterém žijí a na hodnotách, které jsou na hony vzdálené hodnotám běžného, na výkon zaměřeného, světa. Prostřednictvím koloběžek spojuje lidi ve svém okolí a vytváří mezi nimi vzácnou sounáležitost.
Jako šaman
K nápadu půjčovat koloběžky zdarma přivedla Mikuláše kniha Chromý Jelen, v níž siouxský šaman líčí život indiánů a hierarchii jejich hodnot konfrontuje s hodnotami naší civilizace. „Chromý Jelen léčil nemocné zdarma, léčitelské schopnosti mu byly dány, a kdyby za pomoc bral peníze, ztratila by medicína své kouzlo,“ vysvětluje Mikuláš.
Jak to začalo
Mikuláš Radosta žije sám v malém domku v Příčovech, které mají všeho všudy 300 obyvatel. Stará se o psa Míšu z útulku, kočku a dvě kozy. Nemá auto ani řidičák a do chráněné dílny ve Svatém Janu, kde pracuje, jezdí každý den, nehledě na počasí ani roční dobu, na koloběžce.
Za měsíc tak nalítá přes 500 km. „Dřív jsem jezdil na kole, ale tlačit kolo do svatojánského kopce je jaksi nepatřičné, na koloběžce se do kopce nejezdí, a to se mi líbí,“ vysvětluje Mikuláš, proč přešel před pěti lety z kola na koloběžku.
S nadšením, zadarmo a ve svém volném čase
Od té doby za své peníze postupně nakoupil 12 koloběžek, které zdarma půjčuje kamarádům, známým i neznámým. Založil Povltavský koloběžkový klub a jeho koloběžky využívají i děti z místního turistického oddílu THOM Příčovy, který Mikuláš vede. Ve své sbírce má jedenáct koloběžek Yedoo Mezeq New a jednu Yedoo City New upravenou pro děti.
Bez auta
„Nemám řidičák a nejsem ani v pokušení. Vlastně jsem za volantem nikdy neseděl. Auta smrdí a vůbec, vadí mi, že jsou všude kolem nás. Bez auta člověk víc přemýšlí. Když někam chci, tak tam dojdu, dojedu na kolobce, hromadnou dopravou, anebo zjistím, že mi to nestojí za to... Bez auta to jde snadněji, než si lidi myslí.
I obyčejný přesouvání z místa na místo se dá pořádně prožít. Až mě odrážení přestane bavit, pořídím si na Mezqa elektromotor.
„Jednu z našich prvních společných vyjížděk (20 km dlouhý okruh kolem Radíče) s námi absolvoval i klučina na odrážedle a letos jsme na letním táboře měli 40 dětí,“ pochvaluje si Mikuláš, který, jak se zdá, svůj veškerý volný čas zasvětil obecně prospěšným činnostem.
Kolik takových lidí ve svém okolí máte vy? My doufáme, že jich bude přibývat a jsme rádi, že u tohoto příběhu mohly být i koloběžky Yedoo.
PS: Kdybyste chtěli objevovat krásy Sedlčanska, koloběžkový point najdete v Příčovech. Mikulášovi se ozvěte předem nejlépe přes Facebook, kde je pod přezdívkou Karas Nik.
