La Trottineuse. Zápisky z cesty kolem světa na koloběžce. Část 4.

*Jeden z devíti regionů západní Austrálie a také geologicky nejstarší území na Zemi.

S prašnými cestami se nedá bojovat

S prašnými cestami nemůžete bojovat, jinak sami sebe pohřbíte, budete svědky svého vlastního zničení - vrzající klouby, ztrhané šlachy a opotřebované svaly. Při sebemenším náznaku námahy musíte udělat pravý opak a proti všem instinktům zpomalit, zůstat stát uprostřed překážky, vyvinout trpělivost maratonce. Člověk musí vyhodit baterky technologické aroganci číhající i v tom nejmenším měřícím zařízení.

Jednou v Kazachstánu, když foukal pekelný vítr, jsem skončila se zakrytým tachometrem, protože ukazoval hodnoty tak nízko pod mou průměrnou rychlostí, že ve mně rostla frustrace a vztek a celé to zápolení hrozilo porážkou.

Teprve když jsem začala naslouchat svým chodidlům, se mi podařilo prolomit sklon k přemáhání sama sebe notně živeným čísly. 

S polními cestami je to podobné, musíte pochopit, že v extrémní pomalosti nezaostáváte za svými běžnými schopnostmi. Paradoxně se musíte uvolnit do něčeho mezi akcí a tím co následuje, pak nejedete proti cestě, ale spíše s ní, s pískem, kameny, výmoly, bez ohledu na rychlost.

Tento oddych od nemilosrdných čísel a kalkulující mysli se podobá meditaci. V bytí zcela zaměřeném na bod rovnováhy, časový horizont úplně mizí. Z technokrata se stává geofil, člověk dosáhne nehybnosti v akci, dobře vedený pohyb se spojí s terénem a otevře se nekonečným obměnám. Dochází k chronostáze (zamrznutí času), pohybujete se věčností a cesta odhaluje své dary.

Povídky z cest v novinovém vydání

Poslední večery jsem trávila přípravou tištěného vydání novin, prostřednictvím kterých bych chtěla sdílet své zážitky z cest a získat finanční podporu. Staromódní tištěný sborník nazvaný “Obyčejné povídky z cesty kolem světa na koloběžce“ vyjde v dvojjazyčném vydání FR/EN a vlastním nákladu 100 ks. Každý výtisk bude ručně očíslovaný tak, abyste si mohli vytvořit svoji vlastní sbírku.

Pokud budou mít noviny úspěch, budou vycházet pravidelně. Prodej výtisků mi pomůže získat prostředky na další díl a také na samotnou cestu – každou penny, co obdržím, použiji na jídlo, vybavení, příležitostné noclehy pod střechou, víza a náklady na komunikaci.

Mám nové boty

Má chodidla se radují: „Hurá! Máme nové boty!“ Dorazila jsem do hornického městečka Newman, kde jsem nakoupila zásobu jídla, velkou jako nikdy předtím (au, je šíleně těžká) a dvě noci budu spát v téhle krabici  se sprchou. Po týdnech takový luxus! Dopřeji si trochu pohodlí a odpočinku, protože mě opět čekají stovky mil na opuštěných prašných cestách. Tentokrát vyzývám na souboj "Golden Outback" – zlaté pustiny Gascoyne Murchison* v západní Austrálii. Ale napřed tu sprchu!

*Oblast Gascoyne Murchison se vyznačuje červeně zbarvenou zemí, členitými skalními útvary, obrovskými stády skotu a městy postavenými za dob zlaté horečky.

Kadeřnictví uprostřed ničeho

Kdo říká, že se v divočině nemůžete nechat ostříhat. Když tato žena, která je povoláním kadeřnice, viděla mé zacuchané vlasy, nemohla jinak, než že mi nabídla své služby. „Posaďte se prosím!“ Pravděpodobně můj nejsurrealističtější zážitek, co jsem na své cestě zažila. Nechat si ostříhat vlasy na kraji prašné cesty uprostřed ničeho. Ach, nabídla mi také pečené ovoce se skořicí – úplná nebeská mana po mnoha dnech na ovesných vločkách a oříškách.

Pošlete mi dopis

Občas se mě ptáte, kam byste mi mohli poslat dopis. V Austrálii to bude snadnější, mám totiž sestru v Sydney, a ta mi ho přepošle. Vaše slova psaná na papíře budu číst s velkým potěšením.  Blandine Barthélemy, 809/150 Pacific Highway, North Sydney, 2060, New South Wales, Australia.

La Trottineuse

Více fotografií a informací najdete na Blandininých webových stránkách www.wot.latrottineuse.com. Sledovat ji můžete také přes Facebook www.facebook.com/latrottineuse.